Nepíšu jen weblog o svém životě.
Záznamy 31 - 40 z 367
Školní projekt adventura, který jsem naprogramoval v Javě pokračuje. V rámci předmětu „Základy SW inženýrství“ jsme měli za úkol doplnit adventuru z prvního semestru o vlastní grafické rozhranní pomocí knihoven ze Swingu.
Nabízím k downloadu tedy mou jednoduchou adventuru, řešící možné znásilnění čtrnáctileté katky v kostele. Zábava, klidně si to můžete zkusit zahrát :)).
Pár odkazů hezkých věcí, kterým už vlastně jsem majitelem virtuálně, někdy příští měsíc i fyzicky :).
Ano, i já (nebo spíše, jenom já) se musím vyjádřit k včerejší výpravě do Holešovic.
Víte co, fotky udělají černou práci za mě…
Z oficiálních stránek JARu jsem stáhl jejich live vystoupení na rádiu Wave, které má s prožitým koncertem hodně společného po hudební stránce. Můžete si udělat představu. Písničky jsem zabalil do archivu a přidal jim id3 tagy.
J.A.R. live na rádiu Wave download
Ještě musím upozornit na Live tři videa made by skvělý © Wjenceslaw. Podívejte se, stojí to za to
Milí mladí přátelé. Jdu poslouchat intezivně kapelu JAR, na kterou se dnes večer chystám. Dočkal jsem se. Je tady první jarní den, na muzeu čtyři cm sněhu.
Mám po písemce z managmentu, mám z ní uspokojivý pocit, popravdě, tento předmět mě baví, z hlediska praktické stránky, jelikož svým způsobem mám pod sebou asi tři lidi, které musím řídit. Teoreticky je to stejná snůška keců jako ostatní předměty, ale i tak lepší :).
Super, nemám nic zásadního na mysli, snad jen, že jsem našel, že MB budou vystupovat v rámci Nokia Tour v červnu po sportovních halách. To mě namotivovalo trošku aktualizovat kalníček vpravo, vím, že už teď se chystám na MB do Ostravy a Prahy :). Sazka Arena, hm hm :)
Jelikož se výše mých faktur za telefon zvyšuje a geniální tarif odepiš, který mi za 10 Kč měsíčně dává neskutečných 40 volných minut do Vodafonu (který má většina mých přátel) se stává neefektivní jak pro smsky do jiných sítí (1,79), tak i pro volání do ostatních sítí (11,90).
Poslední dobou jsem docela sledoval různé filmy a jsem často v kině.
Začala to zhruba Obsluhoval jsem anglického krále, následně pokračovalo ve filmovém klubu VŠE na Nauka o snech.
To byl skutečně dobrý film, odehrávající se v Paříži, vypráví zajímavý příběh zvláštních lidí. Mísí se v něm angličtina s francouzštinou, hlavní hrdina je snílek a snaží se sbalit jednu holku. Co na tom bylo zajímavé a trochu jsem si to vstáhnul do real life sféry, holky často skrývají své emoce a kluci jsou z toho mírně popletení, jelikož to vypadá jako nezájem. Zlaté pravidlo ženského zájmu je nezájem :)).
Měl jsem v plánu jít i na politickou debatu zítra ve filmáčku, s promítáním dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá. Jenže… Jsem si už domluvil něco jiného, což bych i tak řekl je o moc více atraktivnější. Je to film Babel :).
Dnes ještě půjdu s manželkou od bráchy na Vratné láhve, na což se těším taky.
Dnes jsem vstal v sedm hodin a za půl hodinky seděl už v JM361 na hodinu sítí, abych tam nemusel v pátek.
Dělá se tu FTP, příkazy… Vlastně jsem zjistil, že příkazový řádek ve windows je poměrně hodně mocná věc :). Paradox je, že nelezeme do Linuxu, přece jenom ekonomové nemají Linux x).
Mé aktuální pocity jsou – hlad, znudění, přejetý pocit hlavy (neplést s únavou).
Ok, nedávám pozor, už mě ty všechny příkazy maximálně nudí. S nápovědou to dá asi každý, anebo si stáhne jakýkoliv grafický program, že ;D.
Což mi připomíná, že musím ještě napsat summary do angličtiny a hlavně na zítra prostudovat javu a její knihovni swing, protože bude malý test. Uvědomil jsem si to právě před malou chvilkou ;D. Popravdě, se mi právě nechce vůbec nic, ale asi se budu muset nějak dokopat, protože večer se mi nebude chtít už totálně vůbec nic.
Ok, tak vůbec zítra mě čeká docela perný den, tak doufám, že ho s úspěchem celý zvládnu na jedničku :)
Tleskám mé milované Incrí, Kraken platí, takže 30.3. si zahraju v tomto skvělém frýdeckém klubu :).
Ještě se rýsuje i další hraní, ale to teprve musím dojednat podmínky a vůbec :). Ozvali se mi z Vyškova, to je až u dalekého Brna :).
A jinak se mám fajn…
Juch juch juch :)). No tak takhle asi skutečně nějaký vysoce prozaický spot nezačíná.
Myšlenek na zamyšlení mám hafo, ale třeba teď nemám ani velkou chuť blogovat. Musím řešit problémy, potíže, starosti a dát se tak nějak dohromady. V následujícím měsíci totiž dokončuju ty největší věci a konečně, když začnu být na sebe tvrdý, jakože jsem už začal, mohu sám sebe konečně ve všech rovinnách, ať už v pracovní, nebo i osobní ustálit.
Napsal bych toho více, ale možná někdy příště :), navíc, byly by to hodně intimní věci, a to si taky rád nechám pro sebe.
Právě jsem do sedmi hodin pracoval, tak si půjdu odpočinout na kolej, udělat si něco k jídlu. Dokonce jsem odmítl pozvání na chlastačku. Prostě je na čase s tím zhýralým životem zatočit.
A navíc už je jedenáctý díl lostu :)
Poslední dobou mám zase pocit, že žiju a připadám si tak nějak normálně. Jako kdybych někam zapadal. U mě to většinou bývá problém, ale popravdě řečeno, ten malý pocit, že jsem jako lidi okolo, i ten potřebuju občas pocítit.
Zdá se, že jsem tak nějak na půli cesty k vybalancování práce a mého osobního života. Ale o tom jsem právě psát nechtěl.
Chtěl bych zase tak trochu po těchto pár hodně blogerských měsících začít psát zase tak trochu více poeticky, a spíše vám čtenářům nahlížet do zvláštního křížení přítomnosti s mou minulostí.
Vtipné, jak mi najednou napsali asi tři lidi. Právě tam i tak trochu mířím. Přijde mi, že mám teď takové malé šťastné období, pokud jde o mezilidské vztahy. Jelikož věřím, že všechno, co konáme – můžeme si za to sami :).
Ve zkratce, cítím se teď poměrně silný a sebevědomý. Nevychází mi sice všechno, na co šáhnu a co bych chtěl, ale aspoň mám dycky pocit, že jsem udělal maximum.
Tak, tolik k mému rozpoležení těchto dnů a já už pomalu tak střádám myšlenky na další, tentokráte více poetické, spoty x).
Dobrou noc, já si půjdu dát Dr House na Nově.
Jelikož jedu za cca dvů hodinky domů a píšu ve velké rychlosti, přesto musím něco napsat.
Tento týden byl takový poměrně hektický na zážitky a události, ale jsem spokojený, i když mi nevyšlo vše na 100%, minimálně jsem se pokaždé nakonec zachoval, jak jsem chtěl a odvahu konat sebral x).
Zítra, tedy v pátek jsem ještě sezval bandu mých nejvěrnějších (ti, které chci nejvíce prostě přijdou :) a půjdeme večer sednout v Havířově a zničit se :).
Taky jsem byl ještě v kině na Obsluhoval jsem, což je skutečně velice povedený snímek. Bavilo mě to a neříkám to jen kvůli nespočetnému množství nahých (ženských) těl. Skvělý film, když nad tím uvažuju zpětně, skutečně doporučuju ke shlédnutí :).
Nevím proč tady nejede internet. Musím to psát z důvody úspory času na noťasovi x)
Zachvíli budu frčet do Havířova za kámošema, kde se pořádně zkalíme ku příležitosti mých narozenin. Odjíždím sice jen s 600,– ale věřím, že to bude stačit na kvalitní zážitek x). Přislíbená účast sice nebude extra bohatá, ovšem bude tam takové to zdravé jádro a mí nejoblíbenější, s kterýma jsem nejvíce v kontaktu :). Ten zbytek se omluvil, což jsem docela čekal.
Ok :)
Namleto bylo hodně a je tutové, že namleto bude ještě mnohem více v následujících měsících. Celé se to tak trochu komplikuje, viďte?
To, že Rusko začíná se strategií z dob mého dětství mě neskutečně překvapilo. Jak může nějaký generál ruské armády takhle slovně útočit? Vrtá se v politickém tématu a je jasné, že Rusko je západnímu světu pro smích.
Debata, která se točí o tom, že je to další zbrojení, jak jistě bude tvrdit iciace ne základnám, je poměrně zcestná. To, že nějaké arabské státy nemají (a co si budeme povídat, to ani nevíme) zbraně jakéhokoliv doletu schopné napadnout nejen nás, ale i území spojených států teď, neznamená, že je nebudou mít za pár let, kdy se celá záležitost vyřeší.
Každá země si buduje svou obranu, svou defenzívu. Nemyslím si, že je přímo nutné, aby tato záladna byla nutně nějak evropská a ne americká. Myslím, že dobře poslouží všem. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Evropa se jen potácí v jakési své vnitřní krizi a neschopnost domluvit se z ní supervelmoc nedělá. Jednotná politika a jednotné postupy často stěžují jakékoliv plány, přinejlepším je jen zdržují.
Spousta lidí o tom chce nechat rozhodnout v referendu. Já osobně tento důvod nevidím. Je to podle mě natolik složité téma, že celou otázku zbagatelizovat do roviny „byli tady sověti, teď tady budou američané“ je hodně krátkozkraké a domnívám se, že spousta lidí bude takto slepě uvažovat.
Co si budeme povídat… Udělejme tady radar, třeba se už příští rok podívám do USA bez víza ;DD. Dobrá, nebudu si malovat med kolem pusy, protože todle se ještě nějakou tu dobu potáhne…
Posledních pár dnů je hrozně pozitivních.
Sice s takovýma malýma výkyvama, ale zpozoroval jsem, že mám skvělou vůli se z mých nezdarů poučit a napravit je.
Možná je to i díky tomu, že jsem docela začal hrát zase ping pong. A včera mě v něm vyklepla jedna holka ;DDD.
To mě právě činí silnějším.
Rozhodně mě hodně dostaly přání, hlavně od kamarádek. Mám pocit, že to je právě takový stimulant toho, jak se nakonec cítím.
Asi mám pocit, že prostě mám kolem sebe fajn lidi, cítím se tak nějak dobře. Tenhle pocit jsem docela hledal poměrně dlouho. Ten pocit bohatosti je moc dobrý pro veškeré další případné nové vztahy.
I tak příští týden mě čeká několik výzev :), sám jsem zvědavý jak se s nima poperu. I tak už teď za tepla vím, že to bude perný týden :).
Jo a velkou radost mi udělala Incrí :D, zdá se, že díky ni se zahraju v Krakenu 30.3. Nemůžu tomu uvěřit, že jsem to napsal, nikdy totiž nepotvrzené věci nepíšu ;D, ale tak tady jsem udělal výjimku. Zdá se, že začínám mít i agenty :D. Wanna join?
Poslouchám PIX vol 14 s příznačným názvem „Fall love“ (míchano v podzimu), který feelingem řadím ke svým špičkovým kouskům a momentálně i plně vystihuje tato melancholická, lehce nasmutnělá hudba mou náladu.
Možná si říkate, proč poslouchám lehce nasmutnělé písničky, když bych tam měl bušit v nějakém radostném opojení.
Popravdě řečeno, se po včerejšku cítím lehce gilty k sám sobě a to je asi tak všechno, co bych k tomu chtěl říct x).
Taková hudba je prostě prostředek, jak po včerejšku vydechnout, protože ještě teď jak to píšu, tak se cítím lehce vyplajznutý. Skoro sem nejedl a pifka utíkala jak na běžícím pásu :DD.
Ach, daně ;D.
Pojďme však postupně…
Za cca hodinku odjíždím do Prahy. Dokončuju tady nutné věci, což mi připomíná, že jsem si chtěl ještě zkopčit všechny pixy a mixy do Iriveru…
Ve středu jdu s jednou velice příjemnou, hezkou a znáte to, samé takové lepší výrazy blondýnkou :DDDDD na Mňágu :). Což mi připomíná, že bych měl už zase začít je více aktivně poslouchat, abych chytl feeling x).
Ale nejdříve postupně k dnešnímu nabitému dni.
Na našem drahém osmém patře se minulý týden konala chodbovice. Byl jsem zachycen a je to vlastně první fotka, kde jsem s melírem vidět ;D. Schodou okolností mám i svou úchylnou kytičkovanou košili. Proč ne ;D.
Navíc, když jsme u těch fotek – jelikož mi brzy končí platnost občanky, v pondělí si zajdu na náš obecní úřad podat žádost o novou. K tomu samozřejmě potřebuju novou fotku. Abych to zkrátil, nakonec jsem využil služeb automatizované budky na Hlavním nádraží. Byla to skutečně sranda, pokud máte 80 korun, potřebujete čtyři fotky (jednu větší dostanete jako bonus) zažijete daleko více srandy, než u živého fotografa :)). Výsledek je uspokojivý…
Ale na aktuální fotku ve webce se šálou to prostě nemá :DDDD. Njn, jsem se měl vyfotit na občanku se šálou :DDDD. Tak příště ;DDD
Celkově jsem rád, že jsem šel na tuto školu, kde se sice učím hafo ekonomických zhovadilostí, ale i přesto je mám rád. Miluju takový ten závan neodborných předmětů, hraní s čísly a potkávání lidí v kvádru :DDD
Naprosto stejně. Akorát, že někdy pociťuju takové hezké vůně ;D. Jenže mi došel antiperspirant x).
Zítra jedu domů, nakonec ano. Dnes můj fyzický stav dospěl do stádia chrapot, takže jsem se velice obtížně vyjadřoval. Asi tak před pátou ráno mě však probudila usilovná bolest v krku. Zažehnal jsem to dvě Septolete, nic lepšího nemám. Přijedu domů a mamka si mě vezme do parády. Asi si vyslechnu kázání o tom, jak předcházet nemocem ;DDD, ale zase na tom nejsem tak špatně, zatím… Uf.
Školu asi zrekapituluju někdy příště.
Co takhle třeba Valentýn. Takový hnusný svátek, když jste sám, milý, když jste s někým. I když, zase, ten valentýn je jen taková divná komerční zástěrka, jak někomu darovat kytku…
Večer na Chodově bylo skutečně plné květinářství chlapů, pár chlapů jsem s papírem svěšeným k zemi potkal i cestou na kolej, prostě, asi i negramotný člověk neznající aktuální datum, by poznal, že se něco podivného děje ;D.
Hepčíí. Dvakrát jsem si krásně kýchl ;D.
Už jsem víceméně domluvený se setřičkou, na mých nákupech hadrů, chcete vědět, co jsem upřednostnil? Rozhodně se podívat můžete, vybíral jsem trička, zbytek projedu se sestřičkou o víkendu via telefon. Nechám si něco doporučit megakrásnou éterickou blondýnkou, kterou oslovuju Leničko, případně drahá sestřičko :))).
Fuj. Málem jsem si při nakliknutí tohoto formuláře klik na reklamní odkaz. Ono jak tak koukám na svůj obličej ve webce, možná právě vyfotila tento můj malý moment zděšení :)). Ale naštěstí, jsem dobře stiskl esc x).
Miloučký naháč je již samozřejmě jedno velké passé. Composé :D. Néé, pomoc, pomoc, nechcu francouzštinu.
Jak jsem již psal na blogu, strávil jsem skoro tři dny se svými teď už bývalými spolužáky.
Krom toho, že jsem se rozhodl namixovat i nějaký D&B set, navštívil Cross v Holešovicích, kde jsem se neskutečně zprasil :D, se dostávám pomalu z toho zátahu do normálních kolejí. Semestr je přede dveřmi apod. Avšak, ještě přeci jenom k minulým dním…
Právě jsem popřál všem Veronikám (celkem čtyřem), které znám. Todle jméno mě přímo neskutečně pronásleduje. Žádnou holku, kterou znám, nenosí stejné jméno, jako nějaká jiná holka, kterou znám. V případě tohoto jména je tomu úplně jinak.
Z toho i vyplývá, že toto jméno patří i k mým oblíbeným, jelikož jeho nositelky mu dělají skvělou reklamu :).
Vidíte, člověk by si řekl, že v tuto hodinu už ty Veroniky budou spát… A ono, dvě ze čtyř ne. To bych teda skutečně nečekal. Konec konců, nevím jak je to s brzkýma přáníčkama, rozhodně už z toho nedělám klišé, že jsem chtěl být první, kdo popřeju apod. Toto byla haluz. Sice jsem měl dnešní den zvýrazněný v Google Calendaru, ale málem jsem už šel špát. Jen jsem si říkal, ještě checknu horoskop na dnešní den. Jméno Veronika na mě bliklo na seznamu :). Docela haluz. Ale i kdybych nepopřál hned pár minut v novém dni, popřál bych ráno. To je jasné. Žádné jiné dívčí jméno totiž pro mě v současné době neznamená více :).
Ať žijou tyto roztomilá stvoření :).
Mimochodem, začal jsem sledovat i Dr. House. Zvláštní, jak mě tento seriál, kde vlastně jen hltáte odborné termíny , jako by šlo o vyšetřování zločinu, zaujal. Samozřejmě dr. House je osobnost, který celý seriál drží nad vodou. Přidejme poutavé animace, vlastně i ty nepochopitelně zázračně špatné, až zázračně dobré diagnozy kombinované se zajímavými lidskými osudy a máme z toho skutečně novodobé Chicago Hope.
Pravda, kdyby to můj kamarád nedal na svoje FTP, asi bych se na to vykašlal, jelikož sledovat to v TV… To asi ne, televize je pro mě dost mrtvá, koukám jen na zprávy, sport když je (ano třeba dneska určitě mrknu na fotbal) a jednou za čas nějaký zajímavý film, když mám chuť se zrelaxovat.
Stejně žiju podstatnou část svého života na kolejích, kde na TV nekoukám vůbec. Stačí mi to. Sleduju své oblíbené seriály s několika ročním náskokem, než by se ke mě mohly dostat v TV, zprávy sleduju na internetu + MF Dnes, a filmů – těch je tolik, že mě už ani nemrzí, že nějaký zajímavý nevidím.
Za všechno může ten internet… Ten internet, který už má v česku 15 let. Tak, gratuluju i internetu ;D
UPDATE: 3/4 :)) Moje pravidelná čtenářka už spí :) A PIFík, ten už jde konečně spát taky (0:51).
Prison Break je asi jediný seriálem, který sleduju v angličtině, protože jsem tak nedočkavý, že nepočkám ani pár minut, než jsou titulky. Má to samozřejmě hafo výhod, sice pokud jde o složitější konverzace, jste v háji, ale i tak nemáte problém děj pochopit. Není to nic klíčového. Dnešní díl se jmenuje příznačně Chicago, takže jsem se těšil na bohaté záběry z tohoto města, které mám tak rád :D, ale za celý díl jsem se dočkal asi jedno-sekundového pohledu na downtown. Nicméně, vzhledem k vývoji příběhu, se dá čekat, že si Chicaga ještě užiju v příštích týdnech dosyta x).
Ještě předtím, než se budu věnovat dokončení jednoho webu, mám prostě nutnou potřebu si blognout.
Proč ne. Když si namelírujete hlavu, je to rozhodně změna, na kterou si musíte zvyknout. Já si třeba opět zvykám ;D. Popravdě, je to lepší, než když máte hlavu pořádně ostříhanou. Teď mi sice vlasů taky ubylo, ale ne tak hodně, jak před pár měsíci. To jsem z toho byl hodně paf ;D
Moje dvorní kadeřnice (jestli se ji tak dá říkat), tady doma je skutečně přeborník a z těch všech, které měly tu čest mě upravovat (:DDDD kde já na to chodím ;DDD), je rozhodně nejšikovnější.
Je kreativní, je milá, je usměvavá, pokecá semnou, prostě mám příjemný pocit z té cca 1,5hod návštěvy a jsem spokojený s odvedenou prací. A tak by to mělo být.
Dneska mi dokonce věnovala malinkou tubu nějakého gelu od Goldwellu. Ta skutečně ví, jak si mě získat ;DDD.
Nic zásadnějšího jsem dneska ani neměl na srdci, tak se zase mějte všichni hezky x).
Dnes jsem měl skutečně bláznivé sny.
Vydělal jsem $40 na jedno kliknutí v AdSense, utíkal z nějakého dementního vězení jako v Prison Breaku (už jste viděli 2×15? :). Zajímavý byl i sen o tom, jak se mi mezi předníma zubama udělala mezera asi 1cm, ovšem ty zuby opět šly bezbolestně vrátit do původní polohy. No zuby mám v pořádku, raději jsem se ujistil, jak jsem si před chvíli čistil zuby.
Na snídani jsem měl prošlý jogurt za cca 2 Kč. Vypadal dobře, byl jsem i ujištěn, že mu nic není. No, já myslím, že to stejně nebude nic horšího, než „moje“ lednička v Praze ;D.
Zítra jsem objednán k holičovi. Přímo na krásnou devátou hodinu. Pro mě to znamená asi tak to, že budu muset vstát tak v osm, jít se i umýt a ještě předtím i vybrat nějakou hotovost :)). No i když, mám necelé 400, což by mi mohlo stačit, možná to vyřeším krátkodobou půjčkou od mamky :).
Ještě mě napadlo v rychlosti procheckovat koncerty mých oblíbených skupin.
ANO! Konečně mám reálnou šanci vidět J.A.R na živo. 20.3. nebo 21.3. Jaři v Lucerna Music Baru.
Kdo půjde semnou? :D
Že je neznáte, že se vám nelíbí? No tak – přeci po shlédnutí těchto dvou live videí z koncertu v prosinci – musíte jít ne ;D
Tradá.
Domov ;D
Vidíte, ani se mi nechtělo blogovat. Podstatné je, že jsem doma. Sice, vím jak je ten čas krátký, protože se probudíte třeba v deset a už jste několik hodin v pracovním skluzu. Ano, trefa, potřebuju toho zase hodně stihnout. Někdy mi přijde, že to celé nějak nebere konce :)).
Dnes mě chytly televizní kamery.
Seděl jsem v restauraci Palatino u Pražského povstání. Koukám z okna, tam se něco točí… Celý štáb pak přichází si sednout zase zpět dovnitř, já zvědavě navazuju oční kontakt s ženou, která mě nakonec oslovila s mikrofonem, jestli bych ji nezodpověděl spontánně na jednu otázku. Samozřejmě.
Kamera začíná svítit, pár sekund, začínám být lehce nervozní, přeci jen, když si sami sebe představíte, koukajíc na sebe v televizi po zprávách, minimálně se vám jako mě rozbuší srdce.
Moderátorka připravující spot do pořadu Extra na Primě mi následně pokládá otázku, jestli znám XY. Odpovídám, naprosto spontánně, že to vůbec nevím. Následně zkouším, mám takový dojem, že je to zpěvák. Byl to zpěvák.
Ale už nevím jeho jméno. Co mi však bylo prozrazeno, jedná se o spot o tomto zpěvákovi, známého spíše v osmdesátých letech, pak začal nějak drogovat, a teď se vrátil. A oni chtějí vědět, jak ho znaj lidi ;D.
Okej. Budu doma, takže tak nějak za domácí úkol si vyhrazuju prostor po zprávách na Primě ;DD. Budu checkovat, pokud bude řeč o nějakém týpkovi zpěvákovi, rozhodně zbystřím.
A jinak. Jinak se mám hrozně fajn.
Zítra jedu domů. Nashledanou Praho :).
Drazí milí přátelé, po včerejším testu z 4IT101 jsem si říkal, že by to mělo být ok. Dnes už je bodové ohodnocení i na semestru, sečteno a potrženo – mám za dvě. Tedy, mám zápočet z angličtiny, z filozofie 1, matika 3, matematické základy informatiky 1, hospodářské dějiny 3 a konečně základy programování za 2. Průměr 2.0 :)). Ach, skoro jako za starých časů…
Samozřejmě, jsem spokojený, nemám jen francouzštinu, ale hlavně veškeré hnusné předměty, hlavně jako Matika a Hospodářské dějiny, mám za sebou.
A teď k těm zajímavějším věcem. Skutečně, se mi včera kalilo nějak dobře. Celkem šest pif (počítám i to jedno po obědě), plus půlka flašky Kentucky s Vojtou, do toho nějaké špeky… No přátelé, samozřejmě, jak to říct postupně ;D. Asi takové hlavní momenty, krásně jsem se na tom sněhu zabíjel, jednou jsem tam skočil dobrovolně, poté jsem hodil jednu mrchu před hospodou, pak na cestě, když jsem běžel za jedním autem… A tak podobně, boty od soli mám ještě teď.
Zítra se pokusím zajít za mr. Pecinovsým do práce aby mi provedl zápis do indexu, jestli to nevýjde, tak až v únoru…
Přečkal jsem první semestr na VŠE. Práce čeká…
Yes.
Yessss ;D. Poslední zkouška mě čeká ve středu, aneb Základy programování, tedy hodně javy + další otázky z povědomí dalších jazyků. To by mohlo být dobré :).
Jak to však probíhalo dnes. Na devátou jsem jel na žižkov, ještě předtím jsem cca od sedmi hodin dočetl skripta.
Před RB212 už postával dav, zahlédl jsem i pár kámošů. Vetřeli jsme se docela rychle pod nůž, protože už tam bylo docela narváno, běžely tam, měl jsem takový dojem i jiné zkoušky. Dostal jsem tedy otázky na bílém papírku.
Binární strom a jeho prezentace spojovým seznamem a metody vyhledávání. To bylo ok, k tomu jsem si pamatoval vše podstatné a měl to během pár minut na papíře. Druhá otázka byla z kategorie těch, o kterých před písemkou řeknete, že k nim nic nevíte.
Tedy, říkal jsem si, že by mi to mělo stačit, i s tím, že k té druhé neřeknu nic. Což jsem taky poté ani neřekl :)).
Takže jsem tak možná i necelou hodinku čekal, až se uvolní místo u zkoušejícího a nejlepšího učitele, kterého jsem měl čest potkat pana Nečase. Vyčíhl jsem správný okamžik a už se u něj s klidem a s myšlenkou, jak jedu zpět s dalším zápichem v indexu. Vylýčil jsem mu tedy binární strom, lépe řečeno to, co bylo na mém papíru, to bylo asi tak na minutku-dvě práce. Pak si k sobě napsal „1“. Ano, údiv jsem skrýval, takové to vnitřní – „ty voe, to už nechce vidět druhou otázku?“ Nechtěl. Zbytek debaty se nesl ve stylu okomentování mého indexu, kde bydlím, kupodivu Hnojník zná, protože pracoval u drah a dokázal i říct, na jaké trase se tato vesnice vyskytuje. Je to prostě borec, maximálně usměvavý, pozitivně nalaďaný, optimista. Viva mr. Nečas.
Ok, far enough :)). Wjenceslaw mi vybil baterku, tak mizím :).
O tom všemožném kalení už psát ani nebudu ;DDD. Zkouškové, bla bla bla, nebudu tady psát o škole, že, když přeci zítra dělám zkoušku za rovných 60 bodů ;D. Ale 36 ze 40 už mám, to se docela dá. Takže pokud nedostanu shit otázky, tak by to snad mohlo klapnout.
Jsem se tady na blogu docela až moc rozjel. Naštěstí, jsem tím lidi, kterých se to týkalo nijak nepobouřil. No i kdybych pobouřil, tak by mi to vadit nemuselo, kdybych nebyl takovej měkejš :).
Jsem úchylný, že si píšu blog?
Nejsem. Na tom není nic špatného, je to lehká grafomanská úchylka a seberealizace mého já prostřednictvím mého virtuálního království, které mě nikdy nezradí.
Takže jde jen o obsah.
Píší si dospělí hoši blog? Nepřeháním to?
Tak o tom jsem teď začal uvažovat. Jsem hrozně náchylný na myšlenky cizích lidí. Ne že bych nedokázal prosazovat svoji, ale pokud mi na některých lidech záleží, tak na ně dávám asi skutečně hodně. Spíše, nechci nikoho naštvat, ani pobouřit. Docela paradox, pobuřuju lidi rád, ale někdy asi neodhadnu míru, nedokážu jen tak stát v ústranní a mlčet. Moje pocity jdou prostě ze mě ven. A moje království je ideální prostor.
No, necítím se moc dobře, myslím, že je na čase zvolnit. Potřebuju se dostat do starých kolejí. Ale to bude chvíli trvat…
Zvláště když si zase tak nějak uvědomím, že návrat do starých kolejí znamená práce, povinnosti. Nuda…
Někdy si říkám, že můj život je hodně etapní. Takové to, že si člověk něco upírá, něco na úkor něčeho, aby se potom měl líp… Ale jinak to asi nejde.
Baví mě ťukat písmenka, dělat věty, grafomansky si to užívám.
Okej, postnu to, další takový vývar z duše. Seriozně někdy jindy, ale již brzo ;D, to garantuju :)
„Can I get some lovin'. Can I feel some lovin today? Come on people with me say. I can feel some lovin'.“
Dokonalá Simon Aston a její Can I get?
Pustil jsem si výroční mixy Housepacific z roku 2005, to je panečku hudba, která je nesmrtelná. Ten feeling těch mixů je naprosto fantastický.
Jsem ve škole ;D. Na netu :D. Popravdě řečeno, kolejní život je v plném proudu. Za cca půl hodinky přijede Vega, večer máme naplánováno s Vojtou & Adamem zajet do Bělehradský, do nějaké hospůdky u Kajetánů, kde bude hrát See (viz minulý spot a komentáře :))).
Zítra budu stávat nejpozději v 7:30, mizím za bráchou mu pomoct se stěhováním. Odpoledne je to taky jasný, učení čeká ;D. Chtěl jsem se něco naučit dneska, ale plány se trochu zvrtly.
Přijel jsem z Hypernovy, schválně, checkujte můj nákupní koš. Takový zvláštní hodně ;D
Zvláštní seznam věcí, například asi vyloženě poprvé jsem si koupil jen tak na jídlo ovoce. Říkám si, na čase o sebe pečovat i v jídle :))). No co, dyť jsou výborná.
Allright, let's roll ;D
Po prokalené noci jsem šel na Žižkov pro zápich z Hospodářských dějin. Milý prof. Sirouček mi dal 60 bodů s kupou vykřičníků a já si tak trochu přeju, abych ty dva předměty příští týden skutečně povodil, abych neměl dojem, že všechno, kromě filozofie jsem dal tím nejtěsnějším rozdílem. To si pak můžete připadat méněcenný a tak :))). Takový haluzák :D.
Nějaký Wjenceslawův kámoš tady přijede, tak asi si uděláme dobře při pifku v Blanici, co já vím, co bude dál. Nejsem ten typ, co se rád kamarádí s novýma týpkama, většinou mě nikdo na poprvé nezaujme. Určitě – neplatí to jen o holkách. Spíše, nemám rád ty akce, kde se dva lidi znají dobře a ten třetí je trochu out :)). Konec konců, už s tím nemám takové problémy, jako kdysi. Když jsem dobře naladěný, tak i neznámá společnost mi nevadí. Když jsem naladěn špatně, tak mi nepomůže ani společnost, kterou znám dlouho. Apod. Shrnuto, Adama jsem prý už viděl, vůbec si ho nepamatuju ;D. Ale na pifko mám chuť :). Uvidíme, uvidíme.
Koupil jsem si dnes i týden, podivné prakticky s kredity na druhé fakultně národohospodářské, už se medializují, minesterstvo školství už žádá o vysvětlení rektora. Haha ;D, to jsem zvědavý, co z toho nakonec vznikne. Holt národohospodáři jsou prostě hrozně inovační, akorát asi špatným směrem :)). Jo dneska měli i den otevřených dveří… Ale teď doufám, že si nepletu fakulty :).
Pondělí se taky blíží :)). Zkouškové ještě neskončilo x)
Tak jo. Je čas na malou rekapitulaci. Postupně…
Dnešní den byl prostě matematický. Písemka byla vtipná. U většiny příkladů jsem prostě, jak jsem byl už v koncích, něco jen napsal. A docela to šlo. 28 bodů ze 40, které jsem nakonec získal – to není tak špatné.
Tedy v resumé, u zkoušky mi stačilo získat 13 bodů ze 40, abych měl zápočet. :))))). Ano, jelikož jsem nevěděl, co to je nevlastní integrál, a docela mě nachytala i na lineární kombinací vektorů. Ha, nakonec jsem byl rád, že mi to prostě dala :))). Však taky řekla, ať se v hloubi duše stydím :)). Haha! :) NO co.
Tedy, s Vojtou jsme se lehce ožrali. NO co lehce, i když – to, že tady sedím a píšu relativně bez chyb (jak se zdá), to taky něco znamená. Kentucky Jack, dýmky, doutníky. Do toho pořádná meluzína dva filmy…
Tomu říkám oslova. Zalezl jsem si na net, že to tady bude cool, ale kromě dobré zprávy, že jsem asi tak stejně těsně jako matiku, dal i Hospodářské dějiny, mě tady nic nečeká. Jedna kamarádka má za pět na pololetí, druhá je vystihovaná z angliny… A ta třetí, a to je nejhorší, na mě prostě musí zapomenout. A já na ni.
Ok, tak sice jsem připitý, ale je možná čas říct, jak to všechno je. OK ne úplně. Ale mám tak nějak pocit, že holky, které jsem měl hodně rád, se tak nějak rozplývají. Blé. Všechno se sere :)))) → tam měl být smutný smajl.
V těhle obdobích si říkám – pife, stejně je tu škola, je tu práce, na kterou se musíš soustředit. Znáte to, když se vám něco nepovede, co s tím uděláte. Musíte jít dál. Přenést se přes to, zapomenout, slovy Qarka – jít a opíchat jiné :))). Hodně krutě řečeno, jenže ta podstata tam je.
Hm, i tak se mi to nelíbí. No co. Aspoň mám dvě zkoušky, a to právě ty nejhorší za sebou. Jen nevím, proč můj osobní život musí být tak komplikovaný. Asi je to daň za všechno ostatní. Asi jo.
Time to move on.
Jsem zavřený ve svém pokoji, tentokráte vynechám bližší popis
atmosféry.
Důležité je, že je 15:30 (přesně) a já se snažím vstřebat limity v
krajních bodech definičního oboru funkce. Trochu hustější, konec konců,
daleko lepší příklady ještě přijdou :). Rozhodl jsem se, že od této
chvíle budu dokumentovat moje snažení. A večer ho půjdu blognout.
Schválně, jak to půjde.
Je to zajímavé. Mám nějak štěstí na celé čísla, bohužel ne v matematice
:)). Ale je 16:00, zabředl jsem k derivacím, právě jsem konečně
zjistil, co je to ta bájná Weierstrassova věta, kterou dostal
Wjenceslaw dnes odpoledne. Jeho druhé nezapočteno. Slunce barví vše do
červena, jen ve skriptech se to zeleně podbarvuje důležitými, a teď mi
to promiňte, kecy.
16:56. Ano, mohl jsem čekat ty čtyři minuty, ale to by nebylo tak
opravdové. Jsem u integrálů – substituce. Přeskočil jsem cca pár věcí,
které budou vyžadovat bližší studium. Zdá se, že bych do večera mohl
mít páru tak nějak o všem a pak to už jen procvičit na příkladech. Mám
však chuť vyrazit někam na jídlo :).
Neuvěřitelné, jak ten čas dycky směřuje do celých údajů. 18:59 – právě
jsem přišel z Opatova, kde jsem si dopřál gurmánské jídlo v číně. Tedy,
dvě hodiny zabité, ale už jdu na to :)). Diferenciální rovnice čekají.
20:49, jsem na netu. Pauza – prakticky jsem se stejně nic nenaučil. Už se ani nenaučím. Jestli to zítra dám, tak to bude jedině haluzí. Matika je totiž maximální masakr :))) a diferenciální rovnice se už ani nesnažím chápat :)).
Zítra to teda udělám takhle :D
Ne že by nebylo co psát. To vůbec ne, protože můj denní rytmus je maximálně zrychlený.
Už včera jsem dle plánu udělal nákup na chodově. Docela bohatej, koupil jsem si věci, co jsem chtěl. Tak postupně. Košile z Timeoutu (neodolal jsem na první pohled), manšestráky z Reserved a hlavně sako a šála z C&A. Konečně mám tedy v arsenálu sako for everyday use :)). V Reserved měli i skvělý jeansy, skvělá délka, ale v pase to bylo maximálně zabitý :).
Večer jsme pokračovali s Wjenceslawem v bujarém feelingu. Po Mojitu ve Twin Café jsme ještě v Hypernově koupili vodku se Sharkama a jali se kalit a to i s vodnicí s vodkou. Dali jsme nějaké filmy a pak docela vykalení (ale ne ožralí) šli spát.
Rozhodně bych ještě rád zmínil super hecovku, kdy jsme zaklepali na protější pokoj, jakože se deme seznámit. Skvělá hecovka, takové to praktické cvičení v oslovování a překonávání sama sebe. Však mí čtenáři ví :)).
Dnes. Hlavne Hospodářské dějiny. No co vám budu povídat. Maximální shit, dostal jsem charakteristiky ekonomik 1918–38, což bylo dost v pohodě, i vzhledme k tomu, že takové pohodové tahákování jsem ještě nezažil. Kvízové otázky byly ovšem daleko horší. Přímo no chance, v těch materiálech, ze kterých jsem studoval, bych o tom ani nic nenašel, tudíž jsem se jal tipovat. Tedy v resumé, bude to tak trochu o štěstí, aby mi stačilo nejít na ústní zkoušku. Uvidíme.
Tak jo. Je tu matika – tu mám sice až ve čtvrtek, ale Vojta ji má už zítra. Trochu záhul, ale on se dycky vrací s dvojkama :)))), tak jsem zvědavý, jak se vrátí z asi nejhoršího předmětu semestru. Jdu za ním nahoru, stejně jsem mu to tak nějak slíbil, že budeme počítat příkladky :)))). I když se mi totálně nechce…
Ok byly by tu další hezké věci a situace co jsem zažil, ale o tom jindy.
Je tady pátek a dovolte mi začít malou anglickou polemikou.
„Friday night was last week and it will be friday night next week and
every week until we dead and even then the whole business will go on and on
again.“
Bernard Black
Zatímco většina poctivých holek má zkoušky již za sebou, my nepoctiví muži, razící strategii maximálního možného odsunu problémů, budeme mít na pilno.
Fyzicky se začínám učit až od zítřka, ale i tak se myslím pravý zkouškový stres dostavil.
Tak tedy milí čtenáři blogu, prozradím vám, co mě v příštích cca 14 dnech čeká. Jsou to jen čtyři zkoušky, bohužel asi dva předměty, ze kterých mám největší obavu jsou hned v úterý a ve čtvrtek. Jelikož jsem začal rekapitulačně, zahrnu nakonec veškeré předměty, které jsem studoval.
UPDATE: Já se z té matematiky zblázním!
Včera jsem byl na Stodolní. Haha :). Ovšem, ne kalit, ale čistě na „business“ date. Ono i tak je to hezké, když jsem šel po Stodolní, ostatně, když tam skoro pokaždé jdu – a to jsem tam o prázdninách byl skoro denně, tak si uvědomím, že je to ta proslulá ulice, kolik lidí by ji snad chtělo i navštívit apod. Pak ale uvidím banner na banan.cz a to mě hned přechází chuť ;D.
Zase jsem pil svařák, ale popravdě řečeno, je to nějaké killer víno, dycky mě spíše unaví, než nabudí.
Konečně jsem taky našel dobrý a zadarmo fungující PDF converter – PrimoPDF, hurá. Kdyby se někomu hodilo – doporučuju.
Po skvělém vaječném řízku od maminky si dopřávám naprosto luxusního svařáčku od tatínka ;D. A do toho to prokládám zeleným čajem a samozřejmě usilovně pracuju. Dneska jsem toho udělal poměrně hodně, ba si troufám tvrdit, že asi nejvíc za poslední týden. Na druhou stranu, vzhledem k tomu svařáku, začínám mít trochu o programování obavy. Přeci jenom, cítím, jak se mi tak nějak s tím přicházejícím alkoholem nechce do práce.
Včera před usínáním mě něco napadlo. Přijít na tři věci, které mě naprosto vyčleňují z kolektivu, přesněji – jsou to mé zvyky, které jsou niterně spojené semnou, či mě nějak charakterizují. Napadlo mě toto:
Asi jsem na něco zapomněl, rozhodně to nebude všechno, ale – todle mě zkrátka při prvním zamyšlení napadlo :).
Záznamy 31 - 40 z 367
nahoru