Psát slohovku na toto téma nebylo a vlastně pořád ještě není vůbec lehké. Popravdě řečeno, nenacházím v sobě žádné převratné nápady ani překvapivá zjištění, bohužel ani nevím, z jakého konce se mám na problematiku vrhnout.

Pokud mám k politice a ekonomii co říct, mohl bych se jen inspirovat aktuálním děním na české scéně. Povodně, ptačí chřipku a předvolební kampaně necháme tentokráte stranou, protože ty nejsou to pravé ořechové pro tento případ. Zcela lepší bude citovat ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, když před pár dny slavnostně pronesl: „Moravskoslezský kraj se zařadí mezi bohaté kraje.“ Prezident Václav Klaus při své návštěvě Ostravska v těchto dnech už ovšem naivním optimismem neoplýval a ohledně vývoje životní úrovně v tomto regionu se nechá časem překvapit. Zkušený ekonom, což náš prezident jistě je, považuje ekonomický vývoj za běh na dlouhou trať.

Nošovice už zkrátka nebudou pověstné jen pivovarem, ale i velkou továrnou na automobily světově uznávaného gigantu. Celé to vypadá i pro mě na první pohled jako malá pohádka, proti které nikdo nemůže nic mít. Zemědělci si po dohodě s krajem spokojeně mnou ruce a zelí vystřídá, i když dle vývoje situace tomu moc lidí nevěřilo, železo. Pořádný průmysl. Tak jak to umí Asiati.

Zelenina už stejně byla trochu z kurzu a bohužel ani nedokáže zaměstnat tolik lidí, jako pořádná továrna. Kdybych měl tipovat blízkou budoucnost regionu, asi bych se neubránil pozitivním scénářům. Práce se bude řetězit, klesne nezaměstnanost, bude zde kvalitnější infrastruktura a myslím, že se i rozšíří seznam podnikatelů v této oblasti a tak se zvýší a zkvalitní i konkurence schopnost firem v regionu. A kde je podnikání, tam jsou i peníze. A kde jsou peníze, tam jsou lidé, tam je více zábavy, více služeb a vůbec. Třeba se taky zastaví odliv lidí z tohoto kraje…

Kdybych ale odložil růžové brýle, zůstal by ve mě spíše střídmý pohled. Většinou nic nikdy nevypadá tak hezky, jak se na první pohled zdá, ale v této situaci, kdy se k nám hrne zahraniční investor je to docela podivné. Anebo jsme na tom tak moc lokačně a ekonomicky dobře, že Hynduai neodešla třeba do sousedního Slovenska či Polska? Šikmookým lidem, kteří to dotáhli s výrobou až tak daleko bych i věřil, takže zde asi problém nebude. Skutečně musíme být pro automobilku atraktivním partnerem.

Podle slov státních představitelů v tomto jednání se ani nemusíme obávat scénáře, kdy po vyčerpání veškerých daňových prázdnin, dotací apod. již nebudeme pro Hynduai dost dobří. Prý se situace Hranické továrny opakovat nebude, ale tomu stejně nemůžeme věřit, když je trh tak nevyzpytatelné místo.

Abych to shrnul – nenašel jsem žádné mínus. Kromě jistého dopadu na životní prostředí a možnou ztrátu klidu lidí v okolí továrny můžeme do Nošovické továrny vkládat jen obrovské naděje s vírou o vzkříšení a restrukturalizaci těžbou a těžkým průmyslem zmoženého Moravskoslezského kraje. Snad se tento významný počin Paroubkovy vlády na konci jejího mandátu nezapíše do černé kroniky.