Právě končí jedno z nejlepších období mého života, což byly prázdniny 2008 :). Od jiných prázdnin se lišily hlavně mírou svobody, řekl bych, že se moc nelišily mírou vydělaných peněz, ale lišily se právě větším množstvím volnosti. Za celé prázdniny jsem nemusel nikde pravidelně chodit, brzy stávat, ještě bych napsal neprožíval stresy, ale nějak jsem si už na podnikatelský život zvykl a tak už to beru spíše jako dobrovolnou cestu, protože v každém zaměstnání musíte něco oželet, v mém případě za tu míru svobody a kreativity platím nepravidelnou pracovní dobou (jupí!), případně řešením problémů, jenže to je stejně všude, jestli si někdo myslí, že měl lepší prázdniny než já, tak mě nasere :)).

Nebyly to právě nějaké prázdniny, které bych shrnul byl jsem tam a tam, dělal jsem všechno, a prakticky jsem se nezastavil. To jsem nechtěl. V minulosti jsem se honil za nějakou brigádkou (což vím, že je asi zbytečné, dobré je se spolehnout na své vlastní dovednosti), takhle jsem měl každý den jen podle svého plánu a nikdo nademnou nestál a nesnažil se mi něco vnucovat. Právě proto beru tyhle prázdniny za hrozně pohodové.

Právě v téhle chvíli, kdy do začátku zimního semestru zbývá jen pár dnů, venku je hnusně a já jdu zítra ráno do zubaře (kdo vymyslel stávání v před devátou?! x)), od rána jsem nějaký nesvůj a nemůže za to jen podivný pocit v krku. Prostě teď večer mi došlo, že mi tak nějak skončila ta pohoda, kterou jsem měl doteď. Sice škola ze začátku nebude tak drsná, přece jenom jsou zde předměty, na které se budu muset soustředit od začátku, hlavně Statistika a Ruština. Do toho připočítejte několik zpožděných projektů a řešení každodenních emailů. Skvělý koktejl.

A zase jsem se dostal do takového bodu, kdy si vlastně nestěžuju. Dokud mi lidi nenadávají, dokud mi jaktakž platí faktury a dokud stále studuju (víceméně úspěšně) je to v pořádku. Dycky mě totiž utěší, že dělám webové stránky x), skvělé povolání, prakticky si už nedokážu představit, že bych nějakým způsobem na internetu nepracoval. Ať už to jsou v poslední době mé oblíbené SEO analýzy, pouštím se i do spuštění jednoho ukázkového web 2.0 projektu, na který mi taky příliš nezbývá času, nicméně mám dost odhodlání ho dokončit, protože jsem se proto prostě nadchnul. Ať už v budoucnosti budu dělat cokoliv, tak jsem si skoro jistý, že internet bude mou hlavní náplní x), ostatně skoro ve všech povoláních se hodí x). Aspoň pro ty s vysokoškolským diplomem.

Jooo, tak hezké prázdniny to byly.

Moc sem neblogoval, tak jsem ani nějak nepřinesl moc informací z dovolené z Tuniska, a tak ji shrnu aspoň tady – best vacation forever x).

Pak se víceméně nedělo nic. Převážně jsem byl zalezlý doma, kde jsem se utápěl ve vlastních orgiích a do toho se bavil psaním věcí, které mé okolí prostě nedokáže pochopit, prakticky ani přečíst. Moje přítelkyně častokrát nechápe, že můžu být s takovou vervou zalezlý celý den doma, s výjimkou obstarávání jídla a pití, případně nějaké pravidelné vycházky na dvůr v rozličných délkách.

Mě to vyhovuje. Je to jakýsi vnitřní pocit klidu, který mi takto strávený čas přináší. Jde o to, že doma mi nic nehrozí, je tam klid, nikam nespěchám, nic nemusím stihnout (samozřejmě že mám deadliny, ale když máte dva měsíce volna, tak se přece jenom lépe plánuje práce x)), zkrátka čas strávený doma prací a zábavou zprostředkovanou z levných 2+1 reproduktorů vydražených na aukru prakticky obnáší mix všech mých oblíbených činností.

Ostatně, když se zamyslíte, máte jen pár možností, jak takovýto stereotyp vyvrátit, pakliže potřebujete být denně na internetu + v ideálním případě vynechat max. 1 den bez jakékoliv práce (stejně sem každý den aspoň běžnou rutinou pracoval, ani si to člověk neuvědomuje x).

Skvělou možností je sportovat, což je výborné. To se mi podařilo aspoň trochu splnit návštěvami stolního tenisu s tůčou.

Pokud nejste nějaký shops maniak, což tedy nejsem, tak ani vycházení ven za účelem blíže nespecifikova­telného utrácení v shopping mallech, návštěvy kina, které se v dnešní době stává spíše více fancy událostí, než skutečně potřebou vidět kvalitní film (ano, máme počítače), prakticky neexistuje nic, kromě obyčejné bezúčelné procházky parkem, co by mi mohlo přinést nějaké potěšení. Kdykoliv kdy vyběhnete z bytu ven, jste nemilosrdně semleti kolotočem velkoměsta. Hele tramvaj, to stihneme, rychle, přeci nebudeme čekat na další, to jsou jen běžné fráze z denního pobytu v Praze. Už si ani neuvědomíte, že vlastně ani nikde nespěcháte (pokud se tedy nesnažíte stihnout to zpropadené kino).

Už vidíte, kam tím směřuju? Proto pro mě fráze typu nechci být celý den zalezlý doma je pravdivá, taky tam nechci celý den trčet, nicméně to pro mě neznamená, že je nutně lepší se dostat zase do toho víru, ze kterého jsem se snažil uniknout.

Víte ono i to cestování trochu vyčerpává. Není to big deal, ale skutečně musím říci, že pohybovat se po městě a něco řešit, ať už v zcela banálním duchu, je určité psychické i fyzické vypětí. A to se většinou na dovolené nedělá x).

Vidíte, i doma je přeci hezky x). I přesto, že jsem byl přes prázdniny pracovně aktivní, mám pocit, že mi končí dovolená. Taky že jo, končí a přijde zase za rok. Tak naviděnou.

A měl by to vědět i idiot Bolf, který si v utkání se Spartakem dal vlastňák. Tedy nevím jak se to stalo, protože tady chytám jen online txt přenos, ale stejně. Takhle si to pokazit, tomu říkám konec dovolené.

PS: už několik příspěvků to po sobě nečtu, jak sami víte, píšu rychle, nicméně gramaticky jsem jaktakž vzdělán, takže to co vám nedává smysl buď ještě nechápete (prostě jste jinde než já), nebo to sabotuje má klávesnice v kombinaci s mr. fingerem.

Aloha nefunkčním serverům.