140 minut dlouhé drama se týká několika osudů.

Máme tady dva chlapce z Maroka, které díky klukovině, postřelí puškou, kterou mají na lov šakalů, autobus.

Kulka zasáhne manželku od Bratta Pitta a americkému páru tak nejen díky mezinárodní situaci, kdy to vypadá na akci teroristů, nastávají krušné chvíle.

Ještě zde máme hluchoněmou japonku, řekněme, hodně sexuálně nevybitou. Právě její otec kdysi daroval zbraň svému průvodci po Maroku, a tak se ještě přes jedno koleno dostala k dvěma chlapcům.

Poslední osud se týká dvou dětí amerického páru. Ty se nakonec po drobném incidentu dostanou až do pouště poblíž hranic s Mexikem.

Ve zkratce jsem vám tedy popsal hlavní čtyři dějové linie. Vypadá to jednodušše, popravdě, ono to ani moc složité není. Splynutí je ovšem kouzelné. Neodehrávají se všechny ve stejném čase, ale právě ten posun je kouzelný.

Celým filmem se tak trochu nese taková sexy linka. Ono je to poslední dobou hrozná moda. Plno lidí si myslí, že osud japonky vlastně s celým filmem souvisí jen málo. Jediná spojitost, která tam je, je právě přes majitele zbraně. Malá souvislost, navíc snad do poloviny filmu si vlastně říkáte, co to sakra je, než se objeví první vodítko spojistosti.

Asi dávám za pravdu. Je to tam trochu navíc, je to takový malý odpočinek, je to ovšem inspirující osud, který mi ve filmu dával jiné pocity, než zbylé tři. Díky němotě, je tento osud hlavně audiovizuální podívaná, která vzbuzuje smích, ale i slzy. Hlavně pasáž, kdy se mladá japonka nakalí, tedy několikaminutová skutečně audio vizuální podívaná ve mě zanechala hodně silné pocity. Bravo.

Psal jsem o té sexuchtivé lince. U té se ještě zastavím. Mladá nevybitá japonka, která by taky ráda poznala muže je svým způsobem zoufalá. Na kluky v baru ukazuje bobra, při návštěvě dentisty, kdy ji zubař prohlíží zuby nebezpečně vytahuje jazyk a konečně se přímo nahá nabízí jednomu policistovi. Když sledujete skutečně tři osudy, ve kterých jde o život, je tady tento skutečně jako příjemné spestření, i když taky není vůbec veselý.

Babel je smutný film. Nekončí přehnaně optimisticky, ovšem pro americký pár končí dobře. Jsou živí, mají zdravé dítě. Je to svým způsobem dobře, protože nic neudělali. Opatrovnice jejich dětí je vyhoštěna z USA za nelegální pobyt, což mi připomíná kruté osudy vůbec všech přistěhovalců, kteří jsou v USA již i desítky let a jsou tam vlastně doma. Jenom nelegálně. To by však bylo na jinou debatu. Oba střelci, jsou taky velice krutě potrestáni, a tak se zdá, že je vše rozděleno spravedlivě, že vše je jen otázkou viny a trestu.

Film byl pro mě excelentní ve všech prvcích. Má duši, má excelentní hudbu, atmosféra je parádní a chvílemi sledujete se zatajeným dechem. Ne nadarmo vyhrál minulý rok v Cannes za nejlepší režii.

Vřele vám tento film doporučuju, kašlete na Lahve a jděte na todle :)). Sice nebudete tak „in“, ale troufám si tvrdit, že vyjdete z kina daleko více uspokojeni. Pokud máte rádi filmy, které si na nic nehrají, nabízejí netradiční lidské osudy a jsou prostě parádně natočeny, musíte to vidět.