Příběh ze život

Jel jsem v neděli na návštěvu k babičce. Právě jsem nastupoval do vlaku, když se za mnou ozvalo: „Nazdar Vojtěchu!“. Otočím se a zjišťuji, že do stejného vlaku se mnou nasedá i moje babička. „Ahoj babi, co tady děláš?“ „Ale, jedu za mým synovcem Peťkou. Kde jedeš ty?“ V tu chvíli jsem zjistil, že se můj plán překazil a já si ho tak musel narychlo změnit. Jet zpátky domů už nemá cenu když jste v vlaku, a tak jsem se rozhodl, že navštívím mého dlouholetého kamaráda v sousedním městě. „Jedu k mému kamarádu,“ bleskově jsem odpověděl na babiččinu otázku.

Uběhlo pár minut od mého nástupu do vlaku a vtom začal vlak rychle brzdit, že každý člověk sedící ve směru jízdy spadl na svého naproti sousedního cestujícího. Babička udělala samozřejmě to samé, což se mi samozřejmě moc nelíbilo. Hned na to se ozvala rána. Když jsme vylezli z vlaku, zjistili jsme, že řidič osobního auta, který zůstal stát na přejezdu je bohužel mrtvý. Asi po pěti minutách přijela policie a záchranka a nám tak smutně skončila cesta vlakem.

Rozloučil jsem se s babičkou a vydal jsem se k nejbližší zastávce autobusu, abych dojel co nejrychleji domů, protože už ani nemělo cenu jet tak daleko na návštěvu ke kamarádovi. Za půl hodiny od této tragédie jsem byl doma. Odemknul jsem dveře a vtom jsem ucítil omamnou vůni plynu. Rychle jsem přiběhl do kuchyně, zavřel plynový kohoutek a bleskově zavřel okna. „Uff,“ oddychl jsem si. Stačilo málo a byla by stala se další tragédie kandidující do hlavních zpráv na Nově.

Ovšem tímto to ještě nekončí. Ještě více jsem si oddychl, když asi za hodinu od mého příjezdu domů zazvonil kamarád na zvonek. Asi si dovedete představit, co by se bývalo stalo, kdybych do toho města nakonec tím vlakem dojel…

Osnova: 1. Nedělní návštěva 2. Cesta vlakem 3. Návrat domů 4. Závěr